Historie

Z naší kroniky: Chceš-li se s námi milý čtenáři podívat ke kolébce veslařiny v Lysé nad Labem, musíš se vrátiti k roku 1943, kdy na podzim byly podniknuty první kroky k založení nového sportovního odvětví. Uvážíme-li, že se tak stalo v pátém roce války – při úplném nedostatku prostředků, byl to podnik jistě odvážný. Bylo tehdy nutno v první řadě vzbudit zájem o  lyskou veslařinu a v první chvíli lyské veřejnosti.  A to se podařilo plnou měrou.

Iniciativy se chopil olympionik a bývalý závodník Č.A.C.  Roudnice JUDr. Emanuel Ordnung spolu s továrníkem Antonínem Hradeckým a podařilo se rozdmýchati jiskru nadšení – hlavně lyské mládeže tak dalece, že na jaře roku 1944 se již mohlo dokonce závoditi. Předcházely ovšem mnohé nesnáze, z nichž hlavní byla skutečnost, že jsme neměli lodí. Zde se plně osvědčil JUDr. Ordnung, dík jehož dlouholetým známostem s vedením Č.V.K. Praha a Č.A.C. Roudnice se podařilo sehnati ještě před začátkem sezony plátovou čtyřku „Satan“.

Současné poměry nedovolovaly založení nového sportovního klubu. Po neúspěšném  jednání s B.V.K. Lysá, obrátil se JUDr. Ordnung na vedení Sportovního klubu Lysá, kde byl s porozuměním přijat. V roce 1944 loď „Satan“ se přiváží k Labi a vzbuzujeme pozornost v celé Lysé – není divu, něco podobného tu dosud nebylo. Po slavnostním přípitku  klubovým barvám se vydáváme na trénink. Za měsíc odjíždíme na první závody do Prahy. Byly sestaveny dvě čtyřky v sestavě K.Vítů, J. Petrášek, V,Truhlář, J. Koleška a V. Král, J. Kaplan, K. Fišer, V. Tarant, kormidelník J. Hervert. Také jedeme osmu. Přestože jsme nevyhráli s dobrou náladou se vracíme do loděnice a končíme krátkou poradou s JUDr. Ordnungem, který nám tlumočí uznání soudcovského sboru.  Ještě v roce 1944 se účastníme závodů v Čelákovicích, Pardubicích, Roudnici, Brandýse a Rennerova memoriálu.  Závody v Lysé, přestože byly úplně připravené a byla přislíbena účast klubů z celého protektorátu, bylo nutno odřeknout pro nemožnost dopravy lodí. A  tak skončila první veslařská sezona v Lysé nad Labem.

Revoluční rok 1945 nám přinesl mnoho změn. Také přes Lysou se přehnala revoluční květnová bouře, přes lyský most prchali němečtí okupanté z Milovic, kteří ještě před několika dny hrozili srovnáním se zemí.  Ztráty na životech bohudík nebyly. Napjaté poměry a pracovní zaneprázdnění nedovolovalo plnou účast na tréninku. A po dobrém začátku nastává stagnace, protože JUDr. Ordnung odchází do pohraničí, stejně jako celá řada závodníků, další odcházejí na vojnu nebo studovat…

…tolik kronika z let 1944 – 1945

Z let nedávných:

Nový život v loděnici začal až v roce 1947, kdy se také připravovala stavba nové loděnice. Byla dostavěna v roce 1950 a tím nastal příliv mládeže. Oddíl vedl L. Horák a jako trenér působil P. Halama.

V roce 1951 se dostavily první úspěchy, Jirka Vejlupek získal třetí místo na přeboru ČSR dorostu na skulu s kormidelníkem, kterým byl A. Zumr.  V roce 1956 se stal vedoucím oddílu A. Brůžek a získali jsme první závodní čtyřku.  V roce 1957 se ujal trenérské práce J. Vejlupek a začal pracovat s mládeží. V roce 1959 na závodech v Praze překvapivě zvítězila osma dorostenců a na přeboru ČSR v Brně získala první titul přeborníka republiky. Osma jela v sestavě K. Zvěřina, V. Nožíř, M. Svatoš, Z. Tlamicha, M. Pastrňák, J. Šolc, J. Novotný, E. Šimmer, kormidelník P. Píta.

V šedesátých letech se dosáhlo celé řady úspěchů zvláště v kategoriích mládeže. V roce 1967 je zaznamenán úspěšný zahraniční zájezd do Wroclawi. V tomto roce vítězí Jana Křížová-Baumeltová v závodě O stuhu Podolí.  V této době úspěšně reprezentují oddíl na mezinárodních závodech  ve dvojskifu žen J. Křížová a  A. Zavadilová.

Počátkem sedmdesátých let  oddíl úspěšně reprezentují a získávají medaile z mistrovství republiky i na mezinárodních regatách zvláště J. Rambousek, F. Suchánek, B. Novák, A.Lajner, P. Prouza, K. Černý, M. Šavrdová, D. Melichová – Veselá a M. Čufeščuková.  Karel Černý je účastníkem A finále ve skifu na juniorském Mistrovství světa v Notinghamu a získává jako člen párové čtyřky mužů stříbrnou medaili na Mistrovství světa v Amsterodamu. Za těmito vynikajícími sportovními úspěchy je dlouholetá systematická práce trenéra Jirky Vejlupka. Sedmdesátá léta jsou také poznamenána výstavbou nové loděnice, opět zásluhou Jirky Vejlupka, která trvala více než deset let a do dnešní doby není zcela  dokončena. Odpracování obrovského počtu brigádnických hodin bylo na úkor sportovních výsledků oddílu. Velkou zásluhu o dokončení stavby loděnice má Vladimír Hruška.

V osmdesátých letech hájí úspěšně  barvy oddílu Z. Filipová, Z. Košťák, J. Krumpholc a M. Poborský. Do Lysé se vrací trenér Hugo Rejthar a výsledky  na sebe nenechají dlouho čekat. Nejvýraznějších úspěchů dosáhla Petra Součková – Pustějovská, držitelka bronzové medaile osmy na juniorském Mistrovství světa v Szegedu v roce 1989 a účastnice celé řady mistrovství světa. Dále se do veslařské špičky dostali Lenka Nováková – Zavadilová a Jiří Ryšavý.

V dalších letech podmínky v klubu nebyly dobré a tak celá řada odchovanců odchází do jiných veslařských oddílů a klub v Lysé stagnuje, postupně se zmenšuje členská základna a ubývá aktivních závodníků. Naštěstí se postupně vraceli někteří starší členové, kteří veslují v kategorii veteránů.

Dne 15. prosince 2004 byl zvolen nový výbor Veslařského klubu Lysá nad Labem, který se chtěl pokusit navázat na úspěšnější léta v minulosti.

To se daří až posledních několika letech, kdy je předsedou klubu a zároveň trenérem dorostu Jan Krumpholc a trenérkami žactva Jitka Havlíčková a Marcela Cézová.